Ghost Rider aneb Prznění národních hrdinů.
Ačkoliv se nehlásím k momentálně velmi módní vlně zarytého antiamerikanismu, jsou chvíle, kdy bych nejraději všechny Američany postřílel a celý kontinent vrátil s omluvou Vinetůovi (a ani malinko by mi nevadilo, že je to Němec) a jeho rudým kámošům, ať už si s ním dělají co chtějí.
Po shlédnutí Ghost Ridera mě totiž napadlo, jak je možné, že národ tolik hrdý na vlastní (chá-chá) kulturu a státnost, dokáže tak neuvěřitelně bestiálním způsobem prznit své národní symboly, mezi které bezesporu patří i početná skvadra ryze amerických komiksových hrdinů. Pro mě, jakožto příslušníka národa, jehož komiksová tvorba se dlouho omezovala jen na undergroundové plátky typu Čtyřlístek a import jedovatě toxomodrých trpaslíků (aka Šmoulů), je to obzvlášť nepochopitelné plýtvání potenciálem. Vždyť v dobách, kdy erotické fantazie českých klučíků zaměstnávalo pouze doufání, že Fifinka vystoupí v jubilejním díle Čtyřlístku nahoře bez, se po stránkách amerických komiksů dávno proháněly dobře rostlé čičiny v přiléhavých trikotech..ach jo. Komiksoví hrdinové zkrátka patří k americké kultuře stejně neodmyslitelně, jako k té naší dementní ožrala Švejk, či neutuchající popularita Petra Novotného. A oni takhle..
Ale zpátky k jádru pudla, tedy k filmu Ghost Rider. Tato postava byla dlouhá léta titulním hrdinou stejnojmenného komiksu, až někoho v Hollywoodu konečně napadlo, že by bylo fajn vydělat nějaké ty love a převést tento příběh na filmové plátno. Až potud v pořádku, jíst se musí a podobné filmy teď slaví docela úspěch, ale co se dělo dále spadá do ranku věcí takřka neuvěřitelných.
První zásadní chybou byla volba režiséra. Těžko soudit, kdo přišel s nápadem, že ideální volbou bude angažovat Marka Stevena Johnsona, který už před pár lety zdařile obrátil naruby kufr všem fanouškům úžasného Daredevila, když natočil jeho příběh jako perverzně nudnou zmatenou sračku s Benem Affleckem (!!!) v hlavní roli, což přináší podobný efekt, jako kdyby měl životopis tatíčka Masaryka točit Zdeněk Troška ve spolupráci s tvůrčím týmem Ordinace v růžové zahradě a do role našeho nejslavnějšího státníka obsadil věčného šibala Luďka Sobotu. Johnson prostě komiksy neumí a je to sakra vidět. Akční scény nejsou akční, protože souboje nesmrtelného jezdce s takynesmrtelnými protivníky se odehrávají pouze na úrovni jakési magické přestřelky, ve které je navíc od první vteřiny jasné, jak asi může dopadnout (a tím pádem kdo tu nesmrtelnost jen předstíral). Nemá to spád, tempo ani jasnou strukturu a veškeré vedlejší zápletky zde pouze živoří v podobě nudných scén prošpikovaných bizarními dialogy, či prvoplánovým cukrkandlem hollywoodské romantiky.
Filmu příliš nepomáhá ani herecké obsazení, jakkoliv se jména na plakátech mohou zdát sázkou na jistotu. Ano, Nicolas Cage je sice výborný herec, ale svého Johnnyho Blaze se bůhvíkuwaproč rozhodl pojmout jako plachého autistu neustále zírajícího s dementním výrazem někam mimo plátno. Eva Mendezová je opravdu nádherná žena, ale co jí je to platné, když jí scénář povoluje jen kroutit zadkem, plakat nebo křičet hrůzou. Navíc si s Cagem evidentně příliš nesedla, takže jejich společné scény mají zhruba stejný erotický náboj, jako koitus dvou dlažebních kostek.
A vůbec je to shit jako řemen. Trikové sekvence se poměrně vydařily, proměna xichtu hlavního hrdiny v planoucí lebku je ztvárněna vcelku realisticky a ani ostatní efekty nedělají svému řemeslu ostudu, ale na dobrý film je toho zoufale málo.
Takže, abychom to shrnuli..Marku Stevenu Johnsonovi se podařilo nevídaným způsobem zprznit dalšího amerického národního hrdinu. Je poměrně veselé, že jeho Ghost Rider přišel do českých kin téměř ve stejnou chvíli jako hyperpatetické ultranárodní dráma Clinta Kamenného ksichta Eastwooda Vlajky našich otců, který celý pojednává o tom, kterak se nějací vojáci nebo co vyfotili u vztyčování americké..ehm..vlajky (To je překvápko, co?!). Místo shlédnutí Ghost Ridera si tedy v duchu vychutnávejte scénu, ve které pan Eastwood fackuje nebohého kolegu a skrze sveřepě zaťaté zuby výhrůžně cedí „To jsi Američan?!“ a do kina běžte na něco jiného.
Na cokoliv.
Hodnocení: 30%
Komentáře
Přehled komentářů
Oh..brother..realistickou proměnou jsem myslel ten fakt, že když už by se někomu kolem mě měl změnit xicht v planoucí lebku, představoval bych si to skoro přesně TAKHLE..navíc ta triková sekvence velmi pěkně znázornila mé pocity z průměrného sobotního rána..;)
Jinak moc děkuji za reakci, zamyslím se..
Zajděte třebas na Flašky:D
(Tery, 11. 6. 2007 22:22)mooc krasnej filmik.)švejt mi přišel dycinky ftipnej,chjo Juráškůůů....ale inak by te měli zaměstnat někde jakožto glosátora..do kalendária na čt 1.)))))
Pěkná recenze na nepěkný film
(kadak, 30. 5. 2007 9:36)
Tvůrce:
Máš velkou slovní zásobu a vtipné postřehy, dokážeš parádně zhodnotit situace, použít nádherná přirovnání.
Pěkné, jen snad dvě výtky.
1. Jak proměna xichtu hlavního hrdiny v planoucí lebku může být ztvárněna vcelku realisticky??? Jakou máš předchozí zkušenost se vzplanutím nějaké jiné lebky ve skutečném světě???
2. Nazýváš-li Švejka dementním opilcem, knihu si buď nečetl, nebo nepochopil,...
Vysvětluji kajícně..
(Fallstar, 7. 7. 2007 23:41)